Lukáš Gregor
lektor, spisovatel
Publikováno
Kdo jsi a čemu se věnuješ?
Když si potřebuji zvýšit ego, představím se jako filmový vědec s titulem Ph.D., který už půlroku vede Ateliér animované tvorby na FMK UTB v úžasném Zlíně (přeložte si to tak, že coby teoretik kafrám do práce těch, kteří skutečně film dělají). Když hovořím s někým, kdo vnímá film jen jako pouhou hloupou zábavu, představím se coby lektor efektivity a metody GTD. Se školeními objíždím republiku, nebo Prahu. Jsem psavec, píšu články, píšu knihy, teď se v tiskárně připravuje má šestá kniha. Jsem skromný následovník Jana Amose Komenského, užívám si práci učitele, protože se díky tomu dost naučím. Jsem příležitostný dramaturg filmových festivalů, pravidelný vedoucí filmového klubu v Olomouci. Jsem snílek s kontaktem se Zemí. Spokojenec, protože dělám to, co mě baví, baví mě to, co dělám.
Jaký používáš hardware?
Především svoji hlavu. (Babička to ale vždy brala jako výmluvu, s níž jsem zakrýval vlastní neschopnost opravit doma jakoukoliv nahnutou poličku.) Proto se snažím číst knihy o mozku, pracovat efektivně, hlídat si čas na odpočinek i míru přicházejících podnětů a informací. A měřit si počet nachozených kroků, protože chůze pomáhá udržovat mozek ve formě.
Neobejdu se bez počítače (iMac, když jsem doma) a notebooku (MacBook Pro s Retina displejem, když jsem kdekoliv jinde). Zbožňuji věci, které fungují a jsou krásné, protože nechci trávit čas s věcmi, které (třeba) fungují a jsou ošklivé. Pracuji (ehm, odpočívám?) také s iPadem třetí generace, protože tablet je geniální vynález a představuje budoucnost. Odnaučuji se pořád dívat, co se děje v iPhonu (ale protože mám čtyřku a je už pomalejší, tak se to odnaučuji lehčeji).
Při práci chci pohodlí, proto se obklopuji přírodními vonnými olejíčky, svíčkou, pořádkem, ale i vkusně rozestavěnými figurkami z filmů studia Pixar. Neobejdu se bez varné konvice (a opět, musí být krásná - takové umí Kenwood) a čerstvě napražené kávy. A v lednu si do kanceláře nastěhuji minimalistický gauč, protože i v NASA vědí, že v polední pauze se má tak na třicet minut vypnout.
A v neposlední řadě více a více používám ruku, papír a psací potřeby (ideálně inkoust, barvičky (úchvatné fixy Stabilo). Vždy jsem dával přednost zápisníkům Moleskine. Od roku 2014 ale v případě diáře a sešitů přecházím na Papelote, které nenudí vzhledem a mají duši.
Jaký používáš software?
Nepřekvapí vás, že při výběru hodně dbám na uživatelské rozhraní. Musí to být pěkné, intuitivní. Mám svůj život moc rád na to, abych koukal na obrazovku, která mi je protivná. Líbí se mi jednoduchost, proto na psaní článků používám Ulysses 3, na elektronické myšlenkové mapy MindNode Pro. Líbí se mi, když software zvládá to, co potřebuji, proto na správu projektů a úkolů mám OmniFocus (ale je fakt, že hezký je hlavně pro iPhone), na psaní knih Scrivener.
Ehm, o softwaru není radno se se mnou bavit (stejně jako o filmech), baví mě sledovat vývoj, zkoušet nové aplikace, mluvit o nich, psát o nich, fascinují mě nápady vývojářů, ale často prostě jde jen o to, že aplikaci nějaký čas používám, abych byl v obraze. Jinak se snažím o minimalizování počtu. I proto, pokud to jde, dávám přednost přímo "jablečným" aplikacím, jen nedávno jsem už opustil Mail a dal přednost (ano, hezčímu) Airmail.
Jak by vypadala konfigurace snů?
Šlo by o sešit, zápisník, papírový diář, který by uměl připomínat (pokud bych potřeboval), který by mi jen tak nedovolil něco mazat a přesouvat, hezky by mne po ránu pozdravil a popřál večer hezký večer a řekl, že jsem byl zase šikovný, protože jsem to a to zvládl. Měl by svoji zálohu v cloudu, takže když by se mi ztratil, koupil bych nový a ono by se to už vše zase dopsalo.
Byl by stoprocentně recyklovatelný a během jeho výroby by nebyl šikanován žádný řemeslník, dítě a zvíře.